Nezařazené

Vývoj umění

300x250-1474093619.jpg

Každá nová generace umělců odvrhovala tu předchozí. Považovala ji za špatnou, viděla její chyby a při kritice neměla slitování. Odtrhnutí se od všeho starého a špatného a započetí něčeho nového, co svět ještě nespatřil, a často ani nebyl připraven spatřit, považovali za svůj svrchovaný manifest. Většinou jim nikdo nebránil tvořit, jen jejich tvorba byla společností odmítána, považována za nestydatou, špatnou nebo prostě jen divnou a tak první desetiletí vždy bojovali o to, aby jejich projev někdo vůbec pochopil a uznal.

Svoboda?

Svoboda umělce, který má před sebou palety barev, plátno bez poskvrny a jasnou vizi, je pro mnohé dokonalým obrazem nespoutanosti a otevřenosti svého vlastního projevu, ale není i takový umělec něčím spoután? I když ho navenek neomezuje vláda, nařízení nebo jiný člověk, je spoután. Je spoután sebou samým, tím co dokáže a světem, který zná. Nemůže myslet jinak, než v rámci možností jazyka a známých tvarů, zákonů, známého světa. Ale i tak se může cítit svobodný, sice stále uvnitř hranic, ale svobodný.

bm336x280.gif
Vývoj umění
Ohodnoťte příspěvek